Jaro v našem květináči

Datum: 22.5.2014
obrázek
Ačkoliv letošní zimní období příliš nepřipomínalo tu pravou zimu, přírodu spící pod peřinami sněhu tak idylicky ztvárněnou v Ladových obrázcích, naše pokojové rostliny přesto poněkud „zimně“ odpočívaly. Zkrátka, ať je počasí jaké chce, příroda si to již dávno uměla zařídit, aby rostlinám dopřála trochu toho odpočinku po dlouhém období jejich bujného růstu a květu.

Ovšem koho by k životu nedokázaly probudit první, byť nesmělé sluneční paprsky? Ani největší spáči mezi našimi pokojovými rostlinami nedokáží dlouho teplým přívětivým paprskům odolávat. A tak nám naše oblíbené pokojové rostliny začnou napovídat, že přichází jejich čas a dožadují se nejen naší pozornosti, ale zejména naší zvýšené péče.

Jaro – čas přesazování

Právě jaro, kdy se rostliny probouzejí ze zimního odpočinku a nabývají na síle, je považováno za nejvhodnější období pro jejich přesazení. Některé z běžně pěstovaných pokojových rostlin je třeba přesadit každoročně, u dalších stačí jednou za dva roky. Zda je již potřeba rostlinu přesadit, poznáte obvykle podle toho, že z květináče na povrchu zeminy vyčnívají přerostlé kořeny, rostlina již dobře neprospívá, případně ztrácí svěží barvu, častěji opadávají listy, zemina je jakoby „vybledlá“ a zejména je zřetelně zanesená solemi ze zálivkové vody. Přestože rostliny pravidelně hnojíte, po čase se stejně zemina vyčerpá a nedopřává tak rostlině mnoho možností pro její další zdárný růst.

Rovněž nové mladé rostliny právě zakoupené bývají obvykle zasazeny jen v plastových nádobkách s menším množstvím rašelinového substrátu, který však obsahuje jen dočasně malé množství živin a pro další život rostliny není zcela vhodný. I zde je ten správný čas na přesazení.

Široká škála substrátů

Při výběru substrátu vhodného právě pro vaši přesazovanou rostlinu je třeba znát její pěstební nároky. Některé rostliny prospívají v substrátech lehčích, jiným nevadí ani zeminy těžší, další rostliny budou zdárně prospívat jen v substrátech s vyšší kyselostí (např. azalka). Nejlepší volbou pro pozdější použití je informovat se na typ substrátu již při koupi rostliny. Na substrátech pro pokojové rostliny se nevyplatí příliš šetřit a nahrazovat je výhradně zeminou, kterou máme k dispozici na venkovní zahradě. Jednak tato půda může být pro pokojové rostliny příliš hutná vzhledem k možným příměsím jílu, stejně tak může obsahovat choroboplodné zárodky, jejichž rozšíření v domácích pěstebních nádobách může vést až ke zhoubě pokojových rostlin. Obvykle však tato půda není vhodná z důvodu nedostatku živin potřebných právě pro pokojové rostliny. Rovněž pro přihnojování zahradní zeminy používáme jiná hnojiva, než pro rostliny pokojové, případně ve vyšších koncentracích a takto důkladně vyhnojenou zeminu by naše pokojové rostliny nemusely bez újmy snášet. V případě nutnosti použijeme zahradní zeminu pouze jako příměs.

Výběr vhodného květináče

Jestliže jste usoudili, že je třeba rostlinu přesadit do většího květináče, jeho velikost zvolte jen o trochu větší, než byl květináč původní, zhruba o 2 – 3 cm. V příliš velkém květináči bude mít přesazená rostlina snahu se nejprve „usadit“ kořeny, proto jejich růst posílí na úkor růstu zelené části a pravděpodobně nebude rostlina ani delší dobu kvést. Mezi pokojovými rostlinami však existují i takové, které naopak preferují stísněný prostor v oblasti kořenů. K nim patří například klívie (řemenatka). Tvar a velikost pěstební nádoby volte i podle druhu pěstované rostliny, kdy třeba africké fialky, typicky též bonsaje, různé druhy sukulentů, nebo obecně mělce kořenící rostliny potřebují nádoby mělké. Naopak pokojové palmy nebo hluboce kořenící rostliny, jako lopatkovec, fikus apod. dávají přednost hlubším nádobám.

Nezapomeňte však, že každá pěstební nádoba, ať už klasická hliněná, plastová či keramická musí mít otvor pro dobrý odtok přebytečné vody ze zálivky. Rostliny, které zavlažujeme vodou z podmisky umístěné pod květináčem tímto otvorem zároveň zálivku čerpají.

Pustíme se do toho

Snad žádná z rostlin nepohrdne, pokud jí před zasazením dopřejete na dně nádoby vhodnou drenážní vrstvu. Tato slouží jako určitá ochrana před přílišným promáčením zeminy, pokud květináč po zálivce stojí v podmisce plné vody, zajišťuje i odtok přebytečné vody po nadměrné zálivce. Kromě běžně prodávaného keramzitu lze jako drenáž použít i vrstvu střepů ze starých květináčů, případně písek. Možné je využít i nahrubo nadrcený polystyrén, který rostlině neublíží.

Přesazovanou rostlinu z původní nádoby opatrně vyjměte tak, abyste nepoškodili kořeny. Pokud již prorůstají v dolní části květináče otvorem pro odtok zálivkové vody a nelze je snadno protáhnout, nouzovým řešením je jejich alespoň částečné odstřihnutí. V případě, že je stará zemina v květináči již hodně seschlá a ztuhlá, ponořte květináč i s rostlinou na chvíli do kbelíku s vodou. Obvykle to zeminu uvolní natolik, že jde rostlina z nádoby již opatrně „vyklepnout“. Případně lze použít dlouhý, spíše tupý starý nůž, kterým velmi opatrně dokola přejedeme po vnitřních stěnách květináče tak, abychom nepoškodili kořenový bal a takto uvolněnou rostlinu i s kořeny z květináče snáze vyklepneme. Zejména však staré či poškozené květináče je lépe raději rozbít, než riskovat poškození rostliny či jejího kořenového balu. Takto vzniklé střepy (po jejich větším rozdrcení) je možno využít právě jako drenážní vrstvu. Plastové nádoby lze poměrně snadno rozříznout nebo rozstřihnout.

Po úspěšném vyjmutí rostliny ze starého květináče odstraňte pouze starou přebytečnou zeminu, je-li kořenový bal příliš nahuštěný, odstraňte z něj starou zeminu velmi lehkým promnutím, případně propláchnutím vodou. Poté odstraňte pouze uhnilé kořínky, případně poškozené části rostliny. Pokud je starší rostlina příliš vytáhlá, odstraňte její část seříznutím v místě nad nově rašícím pupenem, nebo nad listem.

Takto je již rostlina připravená k novému zasazení. Na dno pěstební nádoby nejprve vložte drenážní vrstvu ve výšce zhruba 2 – 3 cm, na ni vrstvu substrátu, do které umístěte připravenou rostlinu. Kolem nasypejte nový substrát a přimáčkněte ho tak, abyste rostlinu v nádobě stabilizovali. Nezapomeňte rostlinu usadit správně doprostřed květináče, bude-li zasazena příliš ke kraji, nové kořeny se nebudou vyvíjet rovnoměrně. Na vrch lehce nasypte ještě asi 2 – 3 cm substrátu. Ten však nesmí být zarovnán s horním okrajem květináče, je třeba zde ponechat asi třícentimetrový prostor pro zálivkovou vodu. Počítejte také s tím, že po zálivce zemina trochu slehne a je možné ji za čas do potřebné výšky doplnit. Přesazená rostlina by v nádobě měla být umístěna jen tak hluboko, jako byla zasazena v původním květináči. Po té přesazenou rostlinu zalijte, podmisku však pod květináč umístěte až po odtoku přebytečné vody po zalití. Přesazené rostlině bude trvat zhruba týden, než se v nové nádobě „usadí“ a uchytí, proto zálivku opakujte až po této době. Pokud k přesazení použijete substrát, který neobsahuje přidané hnojivo, provádějte první přihnojování nejdříve za 14 dní. Příliš brzké hnojení by čerstvě přesazené rostlině mohlo popálit kořeny, zvláště pokud byly před novým zasazením upravovány řezem.

Pokud přesazujete sukulentní rostliny nebo kaktusy, je lépe provést první zálivku nejdříve za 3 – 4 týdny.

Spolupráce se vyplatí

Pustíte-li se do přesazování již vzrostlejší rostliny, je lépe při vyjímání z nádoby a zejména při následném novém zasazení požádat o pomoc druhou osobu. Ta vám pomůže jednak při manipulaci s poměrně těžkou nádobou, zejména však při novém zasazování vzrostlé rostliny tuto přidrží ve správné poloze, zatímco vy usazujete rostlinu v jejím novém bydlišti. Jakmile se podaří rostlinu bezpečně vyjmout z nádoby, dále při přesazování postupujte obvyklým způsobem.

Nemáte-li možnost pokojové rostliny přesadit běžným způsobem, případně je pro vás poměrně náročné přesadit bez pomoci větší rostliny, nabídněte svým pokojovkám alespoň náhradní řešení. V takovém případě odstraňte z květináče pouze svrchní část staré zeminy a nahraďte ji zeminou čerstvou. I v tomto případě je třeba se vyvarovat jakéhokoliv poškození kořenů, zejména těch, které již zřetelně vystoupily na povrch květináče. Malými hrabičkami, případně starou vidličkou opatrně a lehce prohrábněte starý substrát dříve, než na něj přisypete nový, aby se živiny z nového substrátu mohly lépe vstřebávat do původního a oba substráty spolu snáze „splynuly“. Takto „upravenou“ rostlinu je možno již za pár dní začít hnojit doporučeným způsobem.

Přesazením to nekončí

Přestože jste se k přesazované rostlině a zejména jejím kořenům chovali ohleduplně, každé přesazování znamená značný zásah do dosud poklidného života rostliny. Proto v době její následné rekonvalescence nevystavujte rostlinu ani přímému slunečnímu svitu, ani průvanu, chladu či různým výkyvům teplot. Průmyslově vyráběné substráty pro rostliny rovněž obvykle obsahují již dávku hnojiva na zhruba 6 týdnů, s přihnojováním proto začněte až po této době. Nikdy nezapomínejte, nejen po přesazení, rostlinu pravidelně zavlažovat s ohledem na typ rostliny a její nároky.

Na jaře v novém kabátku

Dříve, než se pustíte do přesazování, zkontrolujte vaše pěstební nádoby. Ty, které jsou již notně poškozené, raději nahraďte novými, dalších, ještě sice použitelných, avšak již ne příliš pěkných se však nemusíte zcela vzdávat. Prostě jim pořídíte „nový kabát“. Zvláště na kameninových a hliněných květináčích se často usazuje vodní kámen, který pak zejména po okrajích nádob tvoří nepěknou zašedlou vrstvu. Slabší nános lze snadno oškrábnout starým nožíkem, je-li vrstva usazeného kamene již silnější a odolnější, pomůžete si k jejímu změkčení tak, že část nádoby s nánosem kamene ponoříte do kbelíku, ve kterém jste smíchali horkou vodu s větším množstvím kuchyňského octa a nádobu v roztoku necháte nejlépe přes noc. Obvykle se takto část nánosu vodního kamene uvolní a zbytek pak lze lépe nožíkem seškrábnout. Nádobu pak opláchněte čistou vodou a tato „přírodní“ očistná lázeň neuškodí ani rostlinám při pozdějším použití pěstební nádoby. Pozor však při seškrabování vodního kamene z glazovaných (nebo keramických) nádob, abyste škrábáním neporušili glazuru.

Vodní kámen a soli rozpuštěné v zálivkové vodě také po čase vytvářejí, zejména na hliněných nádobách, nepěkné mapy a skvrny. Tyto nádoby bývají pórovité, proto se nedoporučuje zbavovat se skvrn běžnými chemickými přípravky. Můžete však takto nepěkně vypadajícím květináčům pořídit „nový kabátek“. A to ať už nátěrem ekologickými voděodolnými barvami, nebo například polepením zbytky samolepicích fólií d-c-fix. Tyto fólie se běžně používají k renovacím v domácnostech, jsou prodyšné, takže nemusíte mít obavu, že byste květináč pod fólií „udusili“. Navíc, fólie se vyrábí ve velkém množství dekorů – takže fantazii se meze nekladou. Okraj takto „vylepšené“ nádoby je možno dozdobit třeba drobnými oblázky nebo mušličkami připevněnými tavnou pistolí.

Text a foto: Alexandra Hurtová

 

PP na sociálních sítích

Facebook

Google+

RSS

Aktuálně

Interiér

Exteriér

Financování

Družstva a SVJ

Něco navíc


Časopis Panel Plus

Jsme ověřená firma

PANEL PLUS PRESS s.r.o. - idatabaze.czNakladatelství a vydavatelství - idatabaze.cz

Odhad online


 

Hledání v obsahu

Počasí

Soutěž

Napište nám

Partneři

Anketa

Jaký rozměr má váš byt?
 
46%
 
17%
 
20%
 
7%
 
5%
 
4%

Diskuze

Ke stažení

Nejčtenější články

Odkazy

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne